How to be ready to spring in 27 minutes

06:11 

Vypínám budík na mobilním telefonu. 4 minuty před jeho zazvoněním. Dělám to tak odjakživa. Se všemi budíky. Zřejmě tak moc nesnáším zvuk alarmu, že se raději probudím dříve, než zazvoní. Budík, co aktivuje budík v mé hlavě. Vstanu a přejdu do koupelny se napít vody. Pak sejdu dolů po schodech ohřát si další vodu k pití. Nesmyslné rituály. Kouknu znovu na telefon. Beru jej vždy s sebou pro případ, kdyby se mi nepodařilo deaktivovat odporný ranní poplach. 

06:23 

Zapínám kávovar. Hele. Píše mi máma. Čtu:" Jaro začíná až ve 22 h. 42 min. Ale bude velmi teplo.". Takové důležité upozornění. Celá ona. Ví dobře, jak mne vytočí ta její upozornění. A taky to, že jaro nemám vůbec ráda. Jaro. Jak je všechno plné naděje a optimismu. Od malička mne to rozčilovalo. Miluju léto. Na pláži i v rozpáleném městě. Léto, kdy se den přečká za staženými roletami, s hudbou a pak, až se setmí, vyrazit do teplé noci. Mám ráda podzimní slunce, které umí krásné barvy, kdy vše kolem se zpomaluje. Kdy odpočívat je tak legitimní. I ta zima je nakonec krásná, když mi není zima. Jaro. Jaro se svou nezlomnou vůlí růst a rašit. Jaro se svým explicitně přírodou vyjádřeným  optimismem a vírou v budoucnost, promítnutou do epických obrazů kočiček, vajec a kuřátek. Cítím jaro už od konce minulého týdne,  proto jsem protivná. Nemám jaro ráda. A ta máma to ví!

6:26

Zapínám kávovar. Dávám si malé espresso s mlékem. Od úterý jsem přestala pít latte. Kolik je hodin?  Mám s jarem ještě čas. Nejmíň něco do třičtvrtě na jedenáct večer. Než to legitimně vypukne. Zelené pučení. Mohu vlastně s klidem říct, že jsem letos v zimě přestala pít latte a začala pít malé presso. Cha, ještě jsem to stihla v pravý čas. V zimě. Vytvořit si nový zvyk, který mi pomůže jaro přežít. Co mám ještě v zásobě. Deštivé dny? Zataženou oblohu? Klimatickou změnu,  která jaro zkrátila? Moc toho není. A já už bych se měla umět vypořádat se s věkem, natož pak s neoblíbeným ročním obdobím.

6:32

Sednu si s nohama křížem na teakovou podlahu v jídelně. 5 minut ranní meditace všímavosti dechu.  Před zkříženýma nohama položený hrnek s kávou.  Nadechuji se. Jaro. Výdech. Máma. Nádech. Výdech. Nádech. Vůně kávy. Výdech. Nádech. Já, vnitřní budík, neoblíbené jaro a pokus o zastavení ubíhajících myšlenek. Znovu výdech a nádech. Já. Výdech. Jen já. Nádech. Jaro mám ve své moci. Výdech. Těším se. Nádech. Já. Výdech. Kecám, netěším. Ještě ne. Nádech. Venku začíná být vážně hezky. Výdech. Vzít jaro na milost. Nádech. Nádech. Nádech.....  

6:37

Letos začnu jaro dřív.  

Teď.

https://www.youtube.com/watch?v=1RC3000xI24

https://www.youtube.com/watch?v=Rqi3CT2CKxk