…tak přeju hodně štěstí! Chapter II.

Statistika závislosti štěstí na věku popsaná v Chapter I. je jasná. Sladké štěstí se na nás usmívá, roztomile švitoří jako Dolly Parton a je připraveno se na nás přilepit za každým rohem. Bez ohledu na to, zdali je nám 20 nebo 50.  Někdy se může ale zdát statistická křivka, kterou bych odborně popsala nahoru – dolů – nahoru – dolů, hodně rozmarná.  Někteří z nás mají svou linku téměř rovnou. Bez excesů a pohybující se ve vysokých číslech. Šťastlivci. A na někoho cenní velké zuby strašidlo plížící se u spodní hranice číselné osy. Je to celé nevyzpytatelné. Třeba můj vozík na horské dráze štěstí má obrovské propady i nebetyčné vrcholy. Hodně nahoru – hodně dolů – ještě víc nahoru – a pak ...

Tedy zpět, rozmarné štěstí. Někdy by se mohlo zdát i vrtkavé. Asi jak které štěstí. Někoho se drží a na někoho ne a ne skočit. Říká se, že i my ženy jsme vrtkavé a rozmarné.  Naše pozornost, stálost, nálada, sympatie či náklonnost. Rozmar a vrtoch. Nic předvídatelného a jistého. Asi jak která žena. Vlastně jsme všechny stejné. 50% uhlíku, kyslík, vodík, nějaký draslík, sodík a koktejl dalších prvků v originálních mixech. Chemie, která spustí ohňostroje nebo povolí povodňové hráze. A co víc, z pohledu chemického složení jsme stejní všichni lidé.  Se štěstím je to zrovna tak, dopamin, endorfin, oxytocin a serotonin.

So, je to prosté. Žádná atomová věda. Z pohledu chemie vlastně nuda. Je dobré to mít na paměti. Někdy to nejde. Třeba když jsme okouzleni nebo zraněni jiným uhlíkem, kyslíkem, draslíkem a spol.. Pamatujme na to, že všichni jsme stejní.

Všichni.

Skoro všichni.

Všichni vyjma Dolly. Ta je nadpozemská. Absolutně mimo soustavu chemických prvků.

Šťastné dny:)