JAK JE DOBRÉ POČÍTAT

Pokud bude (alespoň podle středně optimistických předpovědí OSN tomu tak je) průměrný věk dožití v roce 2050 u žen 86 a mužů 82 let, znamená to, že se nyní kolem padesátky nacházíme ve třetí čtvrtině  našeho života. Už léta se často vracím v různých kontextech k psychologickému fenoménu třetí čtvrtiny (F3/Q).  Všimli jste si toho, že často v pevně časem daných obdobích přichází krize? Na začátku druhého týdne 14ti denní dovolené se jinak soudržná skupina výletníků začne dohadovat?  Při měsíčním termínu na odevzdání projektu či článku najednou nás začnou útočit ve třetím týdnu chmury a deprese, lhostejno jak daleko jsme s prací hotovi?  Kosmická psychologie zkoumala tento fenomén vnímání vlastní i společenské kondice jedince v rámci jasně definovaného časového úseku třeba na vesmírných posádkách ISS či výzkumných expedicích v Antarktidě. Co se tedy vlastně s námi ve třetí čtvrtině období, které náš mozek vnímá jako časový rámec, děje? Víme, že jsme za první polovinou. S pohledem na vzdálený ale jasný horizont přichází zklamání a prázdnota z toho, že už přichází druhá půlka. Astronauti, polárníci, pracovníci na ropných plošinách či vojáci v ponorkách. Shodně uvádí, že s příchodem třetí čtvrtiny jejich mise jsou v propadu, roste podrážděnost, frustrace, deprese, nuda a padá nálada. Jdou nám více konflikty a napětí než harmonie a pohoda. Hůře se nám komunikuje s druhými, jsme emočně senzitivnější a vše si přebíráme hodně jinak, hůř. Odkazy s podrobnostmi najdete v populární i impaktované literatuře od Journal of Applied Psychology až po Acta Astronautica.

Co si s tím tady v mém tématu? Mohou souviset obavy a chmury, které zde systematicky rozptyluji v blogu, s fenoménem F3/Q? Pokud je to jen šifra mého mozku, jak na ni? Klíčem může být časový rámec. Vycházeje z premisy, že 49 je můj poslední dobrý rok, začne od 50 dozajista nové období, které potrvá dle odhadů OSN (a kdo by jim nevěřil, když ve svých mramorových palácích mají tolik počtářů:)) nejmíň dalších 30 – 40 let. Já pak v 50 budu stát na startu.  Počítám dál.  Krize a ponorka by měla nastat v novém rámci někdy kolem dvaasedmdesátky (3/4 časového úseku), takže klid, na propad je čas. Jsem vlastně teprve zakleknutá v blocích. Nějaké výhody? Můžu si dovolit chovat se zase i trochu nezodpovědně.  Pravděpodobně, jak se znám, nepoučitelně zopakuji řadu začátečnických pádů, které už ale můžu zvládnout s nadhledem a grácií 50-ti leté middle age lady. Improvizační skills mám. Taky se tomu můžu zasmát. To dělám pořád. Co už taky.  Zajímavé. Vše je jen hra. Kdo mne zná, ví, že jsem dnes dosáhla v rámci čísel svého maxima. Což mi náladu rovněž bez dalších pochyb zvedlo.

Tak si i Vy užijte Vaše dny, počtáři.  

Váš budoucí absolutní začátečník.