NEMARNI ČAS

„Pracujete se svými dny/týdny efektivně?“ ptal se mne před časem Twitter a jeho uživatel poměrně nemilosrdně (alespoň pro mne) nabídl pracovní nástroj, viz. obrázek dole.  Kalendář pro efektivní práci s časem.  Odhadnu svůj průměrný věk dožití (list je jen na 90 let!!), černě vybarvím už odžité dny či týdny, bílá políčka znamenají 100% nejistou predikci toho, kolik času mi zbývá. Inventura nepředvídatelného.  Každý den či týden nemilosrdný černý pac-man užírá jedno bílé políčko. Strašlivě jsem se z toho vyděsila, doslova fyzická nevolnost. Efektivci však šli ještě dál a nabídli namísto černé různé barvy podle toho, zdali den či týden vyhodnotíte jako špatně či dobře využitý. Barevná paleta odžitých desetiletí možných proher vycházející z nejasných dat. ( Co se bílých polí týče , ta hrůza na mne padá i z nejoptimističtější predikce).

Ale! Mám zde nabídku! To klíčové, co to může ale zcela zvrátit (pokud pracujeme v modu barevné mozaiky) je definice dobře využitého dne. Co určuje, že je vybarvuju dobře strávený den a co promarněný? Kdo hodnotí? A na základě jakých kritérií? A co když se ta kritéria v čase mění? Vzpomínám si, jak jsem v teen věku ležela se sluchátky plnými music na neustlané poseli hodiny bez pohnutí jako Dunbar či Yossarian v Hellerově románu. Dle mojí mámy krutě černé pole. Nejnepromarněnější chvíle mého bytí dle mne. Co den, ve kterém uzavřu tři projekty a stihnu 8 meetingů a dohodnu byznys. Efektivní, zdá se. Nebo totální zabiják. Co zcela prokrastinovaný čas strávený bez vnějších podnětů jen uvnitř sebe sama. Jen já a já. Velmi odvážné a efektivní, myslím. Ne? Neefektivní?  Vyřízení 15 úkolů za 3 hodiny. Dobře? Špatně?

Co je tedy tím kritériem či klíčovým momentem dne, který nám jej umožní vyhodnotit pár vteřin před usnutím jako skvělý den? Tvrdé 3 hodiny práce na projektu, článku či úkolu. Složení symfonické básně. Sms zpráva od táty. Státní závěrečná zkouška. Sms zpráva od táty.  Vítězství týmu, který vedeš. Poslední teplý vítr v podzimním čase, který Ti nemilosrdně sladce profoukne vlasy, když stojíš na zastávce. Celodenní efektivní práce na dokončení vize. 4 minuty 36 vteřin společně poslouchané písně.  Zásadní či obyčejné věci, které nám mohou zbarvi mozaiku našeho odžitého harmonogramu do krásné palety. 

Hned, z určitým časovým odstupem, pohledem někoho druhého … 

Nikdy nevíš, jak moc získáváš a kolik a co vlastně ztrácíš …  

So, don´t waste your time!

(Příspěvek byl inspirován výjimečností krátkých okamžiků všedního dne, Davidem Bowiem a  filmem Bretta Morgena Moonage Daydream a lidmi kolem mne)