Pre - post I. : "S láskou k narozeninám"

Bude mi 49.

Celý svůj život jsem přesvědčena o tom, že oficiální stáří přichází s věkem s číslem 5 na začátku. Všimněte si třeba, jak se s údajem (50+) za jménem fotek známých tváří v časopise náhle Váš pohled na ně změní. Místo toho, abyste s toužebně vzdechli, že je to ale krásný muž či žena s vkusem a espritem, konstatujete: „Ten či ta ale vypadá skvěle ….. na svůj věk! Vůbec nestárne!“.  Konstatujete spokojeně, pokud je Vám míň. Konstatujete s lehkou závistí, pokud je Vám víc. Ale slyšíte to? Je to tam. Věk. Stáří. Taková úvaha by Vás bez údaje (50+) dozajista nenapadla.

Jak mi jednou řekl jeden šaramantní muž, nechme se konejšit tím klišé, že věk je jenom číslo.  Nejde to. Nekonejší. Naopak. No ale co když je to fakt? Co když je to vážně zásadní a vše se s 50 změní? Celý život Vás děsí to, že ve věku s pětkou na začátku už nebudete moci zpívat v roztrhaných džínách v extázi na živácích své oblíbené kapely, nosit krátké šedé Adidas šortky s bílým lemem, žabky a triko s nápisem MTV na veřejnosti a budete si muset ostříhat vlasy na mikádo, protože prostě na dlouhé nemáte věk…  

Co bude dál? A co ty další věci, co na Vaši mysl, tvář i tělo denně útočí? V souvislosti s Vaším věkem, samozřejmě…